Jak přemýšlíš

O tom, jak si vykládáš vlastní cestu. A co to s tebou dělá.

Pět minut, kdy se neděje vůbec nic. Co s tebou udělají?

Neptáme se, jestli se soustředíš. Ptáme se, co děláš, když se nesoustředíš.

Vnitřní a vnější motivace se chovají úplně jinak. Uvidíme, co u tebe zabírá.

Test, který se ani jednou nezeptá, jestli umíš říct ne.

Dunning-Kruger je skutečný a zároveň nejčastěji špatně citovaný jev v psychologii.

Optimismus se v psychologii neměří náladou, ale tím, jak si vysvětlujeme neúspěch.

Otevřenost patří k pěti nejlíp podloženým rysům osobnosti. Ptáme se na chování, ne na to, jak se vidíš.

Ne tu velkou životní. Tu malou, kterou nikdo neplánoval.

Zvenku to vypadá stejně. Zevnitř je to úplně jiná nemoc.

Netolerance nejistoty je dobře popsaný rys. S úzkostí souvisí víc než samotné problémy.

Situace, ve kterých se všichni ostatní rozhodli dřív než ty.

Předsevzetí padají, návyky drží. Rozdíl není ve vůli, ale ve spouštěči.

Flow není nálada, ale popsaný stav s konkrétními podmínkami. Podíváme se, kolik jich máš.

Odpověď „být šťastný“ neplatí, ta se řekne moc snadno. Zajímá nás, co doopravdy sleduješ.

Odvaha a nerozvážnost vypadají zvenku úplně stejně. Zevnitř vůbec ne.

Autonomie patří k nejsilnějším faktorům spokojenosti v práci i doma. Spočítáme ji.

Rozdíl, který popsal Barry Schwartz. Maximalizátoři dopadají líp a cítí se hůř.

Prokrastinace není lenost. Zjistíme, co to u tebe je doopravdy.

Sedm vteřin a je hotovo. Zajímavější je, co s tím uděláš potom.

Paměť není záznam, ale převyprávění. A každý si ho vypráví jinak.

Klasický pokus se dělal s dětmi a bonbonem. Tady jde o dospělé verze.

Dvě možnosti, obě stejně dobré. Co uděláš?

Zvenku to vypadá stejně. Člověk, který si to hlídá. Zevnitř je to naopak.